V úterý 18. dubna proběhlo v jídelně domu s pečovatelskou službou na sídlišti Pod Květnicí setkání občanů, na kterém se diskutovala plánovaná výstavba, která může v blízké budoucnosti poměrně výrazným způsobem rozšířit toto tišnovské sídliště a navýšit populaci ve městě až o tisícovku obyvatel.
Setkání společně zorganizovali Za sebevědomé Tišnovsko, Otevřený Tišnov, Spolky pro Tišnov a Zelení. „To, že se v této lokalitě nachází zastavitelné území, vychází už z územního plánu z roku 1998. Jestli se však v místě bude stavět a hlavně v jaké podobě a rozsahu, zřejmě není stále jisté. Stejně tak to, jak se vyřeší možný nedostatek míst ve školách, chybějící lékaři nebo třeba nedostatečná kapacita zásobování pitnou vodou a rovněž odvodu odpadních a dešťových vod. Lidem prostě chybí informace a to je logicky trápí,“ popsal důvody svolání setkání bývalý starosta Tišnova a nyní opoziční zastupitel za Otevřený Tišnov Jan Schneider. Společně s dalšími opozičními zastupiteli a organizacemi v Tišnově kritizuje, že město není schopno pružně reagovat na vývoj v přípravě projektu a neustále se odkazuje na informace, které poskytlo veřejnosti v rámci projednávání nového územního plánu a zástavbové studie v roce 2016, respektive 2020. „Situace se však stále mění a také mnoho opatření, která měla eliminovat možné problémy spojené s novou výstavbou a která zástupci města v minulosti při představování zástavbové studie avizovali, není k dnešnímu dni naplněno a popravdě ani nevíme, kdy a zda vůbec tomu tak v některých případech bude“, doplňuje Schneider.
Občané se však v souladu s plánovanou výstavbou obávají také vlivu projektu na životní prostředí v okolí, zejména pak na přírodní památku Květnice. „V rámci procesu zjišťovacího řízení vlivu projektu na životní prostředí podalo naše sdružení množství konkrétních připomínek, Krajský úřad je však, dle našeho názoru, zcela povrchně přezkoumal a vliv projektu na životní prostředí tak vlastně popřel. To považujeme za poměrně absurdní,“ řekla další z organizátorek besedy, členka sdružení Za sebevědomé Tišnovsko a environmentální novinářka Veronika Perková. „Při terénním průzkumu bylo zjištěno dvacet zvláště chráněných druhů živočichů a jedna zvláště chráněná rostlina. Devět druhů živočichů je dokonce zařazeno do kategorie silně ohrožený podle mezinárodního Červeného seznamu IUCN a jedenáct do kategorie ohrožený“, přiblížila vzácnost lokality Perková. Přesto, že se projekt snaží pracovat s určitými prvky trvalé udržitelnosti, jako jsou například zelené střechy nebo množství zasakovacích pásů, ani zde nepanuje mezi účastníky besedy jistota, že tomu tak v případě realizace skutečně bude. „Podloží v této lokalitě je z části skalnaté a z části jílovité. Z pohledu budování různých opatření, jakou jsou vsakovací průlehy, podzemní garážová stání nebo tepelná čerpadla se bude jednat o technicky i finančně velmi náročnou realizaci, pokud tedy nakonec vůbec proběhne. Ostatně už stávající sídliště, které na úpatí hory Květnice stojí od konce sedmdesátých let minulého století, mělo v některým místech velké problémy se zakládáním domů,“ upozorňuje na další možnou nesrovnalost mezi studií na papíře a budoucí realizací bývalá tišnovská radní a členka Zelených Zdeňka Dohnálková.
Diskuse proběhla s využitím tzv. facilitace, tedy způsobem, který umožní dovést skupinu k cíli porady či složitého jednání navzdory úskalí neefektivní komunikace, nedorozumění a nejasností mezi účastníky. Se svými příspěvky vystoupili v průběhu setkání také děkan Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií MENDELU Jiří Schneider, zahradní architektka, odborná pracovnice Botanické zahrady PřF MU Brno a také aktivní občanka Hana Ondrušková nebo Tomáš Blaha, zastupitel za Spolky pro Tišnov a koordinátor dobrovolnických aktivit v klášteře Porta coeli. Besedy se zúčastnili také místostarostové města Karel Souček a Martin Sebera. Ti si z debaty odnesli seznam otázek, na něž slíbili odpovědět.
V závěru pak byly shromážděny nejdůležitější dotazy ze strany přítomných občanů, se kterými budou organizátoři společně se zástupci města dále pracovat. Mezi účastníky besedy rezonovala zejména otázka dopravního napojení nové lokality, další průběh projektu a to, jak a zda vůbec může být jeho podoba občany a zastupiteli ovlivňována nebo jaký je aktuální harmonogram výstavby. Určité nejasnosti zůstaly také v oblasti vlivu projektu na životního prostředí, stejně jako v dalších přímých i nepřímých dopadech na běžný život ve městě. Vypořádání všech dotazů pak pořadatelé plánují prezentovat na některém z dalších setkání.
Videozáznam ze setkání připravujeme.
Comentários